Poslední tři roky na zkušené mimo školu byly více než zajímavé. Nejprve jsem si krátce vyzkoušel, jaké je to pracovat ve firmě tvrdě orientované na zisk a jaké je to spolupracovat s člověkem, pro kterého je „učitel“ cejchem… Byla to neocenitelná zkušenost, ale děkuji, více ne.
Poté jsem na více než dva roky vyzkoušel práci v nadnárodní korporaci. Dali mi spoustu neocenitelných technických dovedností, obrovskou jazykovou školu, ale zároveň bohužel také poznání, že být „východoevropanem“ může být cejchem…. Byla to skvělá zkušenost s výbornými kolegy. Ale také čas na to uvědomit si, že jsem přeci jen učitelem.
Posledních 10 měsíců před nástupem do školy jsem strávil ve startupu zabývajícím se vzděláváním. Tato práce mi dala obrovské penzum znalostí, dovedností a nástrojů, které jsem měl za úkol poznat pro svůj projekt, ale také poznání, že startup je ze své podstaty nestabilní substance, ve které si nemůžete být jistí, co vás čeká za rohem…. Byla to také skvělá výzva a zkušenost. Dala mi poznání, že škola je tím místem, kde se děje to podstatné. Dala mi poznání, že nepotřebuji obhajovat svůj civilní projev, že vzdělání není produkt, který bych měl za každou cenu prodávat. Je to služba. Je často nevděčná, ale má své kouzlo.
Posledních 5 měsíců jsem tam, kde jsem chtěl být. Děkuji své kolegyni Káťě, že dala slovo s mým kolegou Honzou a že mám šanci poznávat jaké je to pracovat s lidmi, pro které jsou na prvním místě jak žáci, tak učitelé.
Poděkování za zkušenosti nejčerstvější
Posledních 4 měsíce mi dali další cennou zkušenost. Od března loňského roku jsem sledoval snažení mých bývalých kolegů, kteří se ze dne na den vrhli do výuky na dálku. Budovali si vztah k technologiím i žákům cestou, kterou nikdo před nimi nešel. Od 13. října mám tuto čest také. V době letních prázdnin jsem si říkal, jak pro mě s mými technickými znalostmi bude distanční výuka jednoduchá, ale ouha. Můžete být technicky sebezdatnější, ale vzdálená výuka je disciplína, která vás stejně někde dostane.
Můžete vytvářet výuková videa, která jsou návodná, krátká a stručná, osobně lazená, ale stejně občas na dálku narazíte na limity chuti žáků nechat se vtáhnout do děje…
Můžete připravovat jeden notebook za druhým, abychom připojili toho nejposlednějšího žáka, ale stejně narazíte na rodiče, který se na vás bude koukat přes prsty…
Můžete se snažit vytvářet úkoly sebezajímavější a interaktivnější, ale stejně někoho po cestě ztratíte, protože prostě fyzicky nemusí…
Poslední 4 měsíce mě přivedly k mnoha zkušenostem. Vzdálená výuka je jiná disciplína, než učitelství ve škole. Neuspějete při ní s frontální výukou, protože vás žáci mohou klidně fyzicky vypnout a vy s tím nic neuděláte. Prostě je jen ztratíte.
Uspějete, pokud to necháte více na nich. Bohatě stačí, když se během 10-12 minut zeptáte, jak se vede, prohlédnete si domácí mazlíčky (andulky se zdají být skvělými parťáky) a dáte základní informace o tom, jak pracovat samostatně. Uspějete, když se sžijete s jednou platformou, která vám umožní efektivně pracovat na dálku. Pro mě a pro naší školu je to Google Učebna, která mi umožňuje online sledovat práci a osobně radit tam, kde se žáci zaseknout.
Uspějete, pokud nebudete chtít dokonalost.
Nemůžeme to chtít po sobě, protože slepých cest a aktivit, co se vlastně moc nepovedly jsem potkal nespočetně. Některé žáky se mi očividně zaujmout nepodařilo, ale když se mi v hodinách začínají o radu hlásit dříve nic nedělající a zlobiví žáci, asi se mi povedlo dostat si tu větší část na svou stranu.
Nemůžeme ji chtít ani po žácích. Přestože technicky nemám problém, přenést do online hodin většinu výuky, koneckonců, letos působím jen jako informatikář, cítím na sobě únavu materiálu. Motivace je potvora u nás dospělých a vedení hodin od stolu v pracovně je složitější stejně jako jejich vnímání jen pár kliků od oblíbených her, hraček apod…
Poděkování všem zúčastněným
Děkuji všem, které jsem po své cestě v posledních letech potkal. Byli jste skvělí šéfové, kolegové, posluchači, žáci…. a já jsem byl žák na cestě za poznáním. Poznáním toho, jakou cestou se dát, čeho si vážit … a kterou cestou se nedávat.
A na závěr děkuji své ženě, že se mnou sdílí mou učitelskou cestu. Od letošního roku nejen jako podpora v nelehkých dobách, ale jako aktivní učitelka. Mám pocit, že tercie má štěstí, že ji za pár dní získá jako třídní.
Pavel Vondra 